Na pouti

V sobotu byla v Lounech výstava Zahrada a dům a i když s manželem tyhle hromadné akce nemáme rádi, tak jsme se psychicky obrnili a vyrazili tam, protože jsme věděli, že tam mají být dětské pouťové atrakce včetně "autíček". Výstavním stánkům jsme se vyhli a užili si báječné dopoledne s Vikym na kolotočích a jiných atrakcích. Já jsem tedy dělala držák na věci a fotila. Můj manžel si užíval třikrát jízdu na autíčkách stejně asi jako ostatní tatínkové.

Viky chtěl i na dětský kolotoč, jak jinak než do auta.

Na dětský vláček.

Klasické houpačky.

Ale nejvíce nás překvapil, že chtěl do takové nafukovací koule, která pak plave v bazénku s vodou. Několikrát jsme se mu snažili vysvětlit, že je na to ještě malý a i když nebyl vzteklý, tak na atrakci toužebně koukal, sundal si boty a postavil se do fronty.  Měla jsem strach z toho, že když ho zavřeme do té koule a pustí se na něj vzduch tak dostane záchvat vzteku a strachu. Tak jsem se obsluhy ptala, jak rychle ho jsou schopní dostat ven. Prý to jde velmi rychle. A řekli nám, že už tam měli i menšího klučinu. Tak jsme to zkusili.

 Ale omyl, náš syn hýkal radostí a svých pět minut v zoorbingové kouli si náramně užil.

  Největším překvapením dne pro nás bylo, že vždy z každé atrakce po uplynutí zaplacené doby způsobně odešel. Bez vzteku a scén. Nakonec přiletěl záchranářský vrtulník, což nám umožnilo nepozorovaně opustit všechny atrakce a odejít směrem k autu při sledování záchrané akce. No sice nás to stálo docela dost peněz, ale Viky si to náramně užil.