pondělí 17. února 2014

Zhodnocení týdne (10.-16. 2. 2014)

Tento týden se dá považovat za docela zdařilý. Podařilo se nám nastavit a snad zavést každodenní soustavnou práci, která by měla převážně probíhat u pracovní stolku. Viktorek to snášel po dlouhé době mimořádně dobře a většinou spolupracoval. Doufám, že to tak bude pokračovat dál.
Také se už začíná po třech nedělích dostavovat pozitivní zpětná vazba na dřívější a lepší večerní usínání. Konečně jsme stáhli večerní usínání na desátou večer. I když samotné usnutí po zhasnutí trvá ještě stále tak půl hodiny, ale většinou v deset nebo max. v půl jedenácté spí. I když stále s naší plnou asistencí, kdy u něj musíme být a to většinou oba dva.  Ale je to pro nás docela pokrok, protože od podzimu začal usínat až kolem půlnoci a později a  také se nám vrátil zpátky do ložnice, kdy už předtím asi půl roku spal samostatně  v pokoji sám.  Teď už zase spí celou noc sám v pokojíčku. Takže i zde pokrok. Doufám, že vydržíme a doufám, že časem bude usínat ještě dříve a sám. Manželské večery by se hodili.
Tento týden byl prý velmi plodný i ve školce, kde krásně spolupracoval. Dokonce se mu podařilo říci haf na psa, mňau na kočku, chro na prase a bú na krávu a to prý opakovaně. No nám to ještě nepředvedl. Zato se se mnou krásně naučil houkat jako sanitka nebo hasiči či policejní auto a to i ve chvíli, kdy některé z nich vidí na obrázku. Také mám pocit, že nám teď víc rozumí a začal reagovat víc na naše pokyny i když je nedoprovodíme gestem nebo obrázkem.
Také si na návštěvě u kamarádky dovedl hrát se stejně starým kamarádem skoro dvě  hodiny a to bez žádných incidentů. Oba byli moc šťastní a spokojení. Společně stavěli lego na jednu společnou podložku, jezdili na odrážedlech po celém bytě, pak oba dva předváděli že spinkají apod. Nádhera.
I hlídaní u babiček proběhlo výborně -ale tam není problém nikdy. Babičky ho rozmazlují a on si může většinou u nich dělat co chce.
Jedinou vadou tohoto týdne stále je, že jsme se dosud nezbavili dětských molusek(kožní onemocnění) a tak už třetí týden nemůžeme chodit na pravidelné plavání a Vikymu to dost schází. Miluje vodu a plavání.
No trochu problémové chování se nám objevilo v sobotu, kdy si na karnevalu postavil hlavu a nechtěl si obléknout masku. Když se mi konečně podařilo mu ji obléknout, tak si ji stejně svlékl. To asi abychom nezapomněli, že přeci nemůže být stále jen pohoda.

Žádné komentáře:

Okomentovat