V pondělí byl opět už krásný jarní den a tak jsem vzala Viktorka po vyzvednutí ze školky do myčky aut a rozhodla se nechat umýt naše auto. Sice bylo špinavé, ještě by to vydrželo, ale zjistili jsme, že Viktor miluje se dívat na to jak se auta myjí nebo jak se do nich tankuje benzín. No a když je krásný den, tak je záruka, že si bude nechávat umývat auto hodně lidí. Máme u nás takovou velkou myčku, 2 automatické myčky s těmi kartáči a několik boxů pro ruční mytí. A opravdu, byl tam velký shon, což se Vikymu líbí. Ihned začal pobíhat mezi automatickými myčkami a mezi boxy pro ruční mytí. Nemohl se rozhodnout co chce vidět dřív. Celý zářil štěstím. Pak najednou ke mě přiběhl a táhnul mě na dovnitř do obchodu, tím jsem pochopila, že už ví, že musíme nejdřív zaplatit a koupit si kupón. Pak se ihned vměstnal dopředu do auta na místo pro spolujezdce. a já s ním popojela před jednu automatickou myčku. Před námi tam, ale zrovna vjel jeden pán. Což se Vikymu nejdříve líbilo, protože z blízka vše viděl, jak stříká voda, jak to pění a jak to kartáče čistí. A tak na vše ukazoval a asi se mi to snažil popsat, protože po celou dobu nezavřel pusu a něco mi vykládal. Nevím co, ale jsem ráda že aspoň nějak mluví, jinak je totiž pořád ticho. Ale pán měl asi ten nejdelší program, což Viky už pak nemohl Vydržet a nejdříve mi ukazoval na klíče, jako ať nastartuji a jedu, pak mi podával kupón, jako ať už ho tam jdu dát. No a pak už to úplně nevydržel a začal troubit. No a když jsme došli konečně na řadu a všude kolem nás stříkala voda a auto čistili kartáče, tak začal křičet a tleskat radostí. Což jsem využila v ten den jsme totiž měli v plánu napodobování a spoustu úkolů jsme nakonec zvládli udělat v tom autě. Tleskali jsme, napodobovali různé zvuky apod. Paráda. Když jsme domyli auto tak jsme jeli na návštěvu popřát k mému bratrovi, který měl ten den svátek. Viky si tam hrál se svou sestřenicí a řádili jak černá ruka, pak trochu blbli s tetou s strejdou. Zvládli nakrmit venku všechno zvířectvo, které mají na statku a večer se Viky vracel domů spokojený. Nemůžu říci, že unavený. Večer ještě stihnul dovádět s tátou.
V úterý jsme byli u nás v Lounech na druhé návštěvě logopedie. Zvládli jsme ji překvapivě dobře. Odpoledne si ho opět po školce jako každé úterý vyzvedli prarodiče, kteří mi domů přivezli před večerníčkem. Byl hodně spokojený, už dlouho jsem ho neviděla v takové dobré náladě. Ten den plnil povinné úkoly jedna báseň. Což mě překvapilo, vzhledem k tomu, že už řadu úkolů dělal ráno na logopedii. . Zvládnul tátovi i ukázat to, co jsme ten den dělali na logopedii a vůbec mu nevadilo, že už to ten den dělal a že to opakuje. Zázrak. Dokonce i večer způsobně brzo usnul. Tenhle týden se nám pěkně dařilo si večer číst a prohlížet knížky.
Ve středu jsme po školce byli na hřišti u nás před domem. Viktor měl nejdříve takovou bloudivou a chtěl chodit jen tak různě. A tak jsme chodili a chodili. Nakonec se nechal přesvědčit, abychom byli na hřišti. Opravdu mu schází, že nechodíme plavat. Má to nějak zafixované a ví, že jsme chodili dvakrát týdně a teď nic. No už se mu ty molusky začali lepšit, tak snad příští týden bychom už mohli jít.Večer mě pak překvapil, jak opět plnil naplánované úkoly. Seděl způsobně u stolku, neodbíhal a s radostí pracoval. Ani jsem mu je
nestíhala předkládat. Musela jsem i některé rychle přidat.
Ve čtvrtek byl po školce s druhou babičkou v dětské kavárně U Slunce. Mají velký dětský koutek a vlastně nikdo jiný než matky s malými dětmi tam nechodí. Prý si to pěkně užili. Ten den měl také můj manžel narozeniny a tak jsme měli malou oslavu, jeho mamka u nás zůstala déle a moje mamka se u nás stavěla až večer, ale pak u nás přespala. Trochu jsme Vikymu narušili jeho večerní režim, ale zvládnul to kupodivu dobře. Dokonce ukázal i babičce jak umí pracovat u stolku. Spát šel tentokrát s asi hodinovým zpožděním, ale stále v normě. Do půl jedenácté spal.
V pátek jsme po školce byli asi hodinu v parku, kde jsme krmili kačeny, skákali na trampolíně a kopali si s míčem. Také jsme poprvé vytáhli po zimě hračky na písek Viky překvapil jak si krásně hrál. Dělal sám bábovky, plnil písek do kyblíku i bábovek a sám je obrátil a poklepal na ně. Básničku sice neřekl, ale uměl bábovky otočit a zaradoval se, jak se mu povedli. Dokonce ani jednu nezboural. Takže od podzimu pokrok. Pak jsme však Když k nám přijeli tak jsem se nakonec rozhodli, že je tak hezky, že půjdeme ještě ven na hřiště. No Viky mě trochu překvapil. Nechtěl na pískovišti nikomu půjčovat hračky a hlavně své auto. To u něj dosud neznám. Žádný majetnický cit se u něj zatím neprojevoval. Tak tentokrát to bylo silné. Musela jsem jít domů ještě pro jednu sadu hraček na písek. Přesto docela "mastil" chlapečka, který byl u nás na návštěvě. V tom pokračoval i doma. No nakonec jsme je nějak spacifikovali a docela to šlo. Odjížděli až večer. I když jsem si myslela, že už musí být pěkně ten den unavený, tak nebyl. Ještě zvládnul udělat připravené úkoly, pracovat na IPadu a blbnout s tátou. Spát šel docela pozdě.
V sobotu jsme všichni odpočívali. Hodně jsme zvládli pracovat na povinných úkolech. Vařili jsme spolu. Byli s tátou venku na hřišti a taky ten den dospával svůj předchozí spánkový deficit. Spal odpoledne přes čtyři hodiny a nenechal se probudit. Takže večer jsem si myslela, že ho nebudu moct uspat, ale usnul docela v pohodě po desáté. Je pravda, že jsem měla podezření na to, že ho bolí ucho. Ale na konec se to ukázalo jako planý poplach.
No a v neděli jsme byli na návštěvě našich známých v Kladně, kterým se narodilo před šesti týdny miminko. Viky nás překvapil svým zájmem, který o miminko projevoval. Reagoval na jeho pláč a zvědavě nakukoval do postýlky. Opravdu jsem viděla jak projevuje svou účast. Také si ho chtěl pochovat, což jsme mu nedovolili, ale dovolili jsme mu ho pohladit. Lehce mimi pohladil několikrát po vláskách. On snad opravdu není autista:) Pak jsme byli celý den na hřišti a trénovali jsme jízdu na odrážedle- kole bez šlapek. Docela mu to šlo a dokonce si nechal i několik minut přilbu. Když jsme však přijeli večer domů, tak se mi zdálo, že má horečku. Nejdřív jsme spekulovali, zda ho opravdu nebolí ucho. No horečku asi měl i v noci. Nevím nějak se nám ho nepodařilo změřit. Rozbil se nám ušní teploměr a jiné nezvládá. Ale ráno se probudil čilí a chtěl do školky.
Žádné komentáře:
Okomentovat