Karneval

Tak se nám opět sešel rok s rokem a opět jsme byli v sobotu na karnevalu. Viktorek se sice dopředu netěší, protože vlastně ještě není schopný vnímat co bude, ale věděla jsem dle minulého roku, že si to snad užije. Minulý rok byl za hasiče. Sice nechtěl nosit helmu, ale kalhoty si nechal. Za to tenhle rok si masku kuřete sundal ihned co vkročil do sálu. Nevím co mu na ní vadilo. A to jsme ji předtím doma několikrát zkoušeli a žádný problém s ní neměl. Takže nakonec skončil jen v tričku a malých punčocháčích, dokonce už si nechtěl vzít ani kalhoty. Zkoušela jsem ho asi deset minut přesvědčit, aby si tu masku oblékl - nic nepomohlo. Nakonec se asi v půli karnevalu povedlo asi tak na pět minut opět mu masku částečně obléknout, ale pak si ji zas sundal.  Jinak si to docela užil, šťastně tam pobíhal, tancoval jako ostatní a dokonce se účastnil i jedné soutěže.  Je pravda, že minulý rok byl program hezčí a svižnější a děti se více bavili. Teď tam trochu postávali a moc netancovali, takže Viktor neměl moc žádnou předlohu.

Celkově má Viktor rád všechen šrumec a shon a srocení více lidí, hlavně že se něco děje.  Na to že je autista, tak v tomhle se nějak vymyká.  Čím více lidí pohromadě, tím lépe. Takže zvládáme ohňostroje, koncerty, loutková divadelní představení, stavění májky a pálení čarodějnic, koupaliště a tobogány, velké zábavní parky a úplně nejvíc miluje mikulášskou nadílku. Né kvůli dárečkům, ale kvůli těm čertům- ty miluje nejvíc a oni jsou nešťastný z toho, že se jich vůbec nebojí. Pro mě jsou to občas nervy ho uhlídat, když se vrhá do davu bez bázně a hany.