V pondělí, když jsem přišla do školky pro Viktorka tak tam byl obvyklý šrumec, jak si rodiče vyzvedávají děti. Jedna holčička mezi dveřmi volala " a kde mám já ten diplom?". A paní učitelka jí ho donesla. Když mě viděla donesla ho i mě, abych ho Viktorkovi vzala domů. Když ke mě přiběhl, dal mi pusu a zběžně se podíval na diplom a už mě táhl do šatny. Většina obrázků je mu stále fuk, sice se už na ně občas podívá, ale stále si nenechá na nich nic ukazovat a vysvětlovat. A diplom ještě spadá do kategorie obrázků, který by měl být odměnou. A odměny jako motivace nebo jako pochvala taky u něj nefungují. Ani u doktora ani u zubaře a ani doma. Takže mu něco slibovat, aby něco udělal, že za to něco dostane, stále nemá cenu.
Ale zpátky k diplomu. Už jich má ze školky několik, ale i z plavání a ze cvičení apod. Tenhle je za statečnost. Skákali s paní učitelkou na trampolíně a diplom je za to, že už umí skočit z trampolíny. I když zrovna v tomhle je náš Viktor přeborník. Celkově je hodně fyzicky zdatný a v hrubé motorice je dle hodnotícího vývojového profilu asi tak na úrovni čtyřletého dítěte. Přesto každý úspěch se počítá a snad se i na něj jednou podívá se zájmem.
Žádné komentáře:
Okomentovat