Vyšetření psychologie

Psychologické vyšetření bylo 5.12.2013 jedno z posledních, které jsme ten rok absolvovali. Nebylo vůbec jednoduché abychom v našem kraji sehnali dobrého dětského klinického psychologa, který by měl zkušenosti z autisty. Nakonec jsme dostali tip od naší sestřenice, která je také psycholožkou (bohužel pro dospělé) na Centrum psychologie v Teplicích, které si v září otevřela Mgr. Diana Pavljuk, která několik let pracovala v SPC Demosthenes v Ústí nad Labem. A tak bylo jisté, že s autisty má určitě zkušenosti.  Musím říci, že čekací doba na vyšetření byla asi měsíc a půl, což nebylo tak hrozné a také jsme vlastně museli počkat až budeme mít ostatní  vyšetření. Už před vyšetřením se mi paní psyholožka líbila svým přístupem, protože mi přesně popsala jak to bude celé probíhat, vyšla nám vstříc s hodinou návštěvy, aby byl Viky co nejvíce v pohodě. Měla jsem jí dopředu zaslat elektronicky všechny zprávy, aby si ji mohla prostudovat. Také jsme měli natočit několik videí, kde si Viky hraje v domácím prostředí s hračkami nebo s jinými dětmi. Což jsme udělali a zaslali jí to ještě před vyšetřením.  Z vyšetření jsem měla dobrý pocit, paní psycholožka pracovala hlavně s Vikym a mě se pak doptávala jen na některé podrobnosti. Měla jsem tendenci jí vše vysvětlovat, ale to mě zarazila, že teď na to není vhodný prostor a že se musí soustředit hlavně na pozorování Viktora. Zpočátku Viktor spolupracoval, ale pak toho už měl docela dost,protože už to bylo několikáté vyšetření v řadě a chtěl odejít. Nakonec se nám ho podařilo uklidnit a přemluvit k částečné spolupráci, ale ke stolku jsme ho již nedostali. Je pravda, že byl v té době i částečně po nemoci s kašlem a rýmou. Což mu také nepřidávalo. Já jsem byla docela překvapená, kolik toho zvládl, ale paní psycholožka mi řekla, že jsme u ní poprvé a že je po té nemoci a tak na něj moc nenaléhá, aby plnil více úkolů. No nakonec jsme tam vydrželi přes 2,5 hodiny a z ordinace jsem Vikyho odnášela v náručí a během chvilky mi na ruce usnul. A parkoviště bylo docela daleko. Celkově jsem byla s průběhem spokojená. Jediný zádrhel vidím v tom, že zprávu z vyšetření jsem obdržela až po třech měsících, což mi přijde dost pozdě. Několikrát jsem si pro ni volala. No doufám, že příště to bude lepší. Na další kontrolu jdeme už v červnu. Tak uvidíme. Nejvíc mě však překvapil závěr. Protože zněl lehké vývojové opoždění a podezření na vývojovou dysfázii. PAS se podle ní nepotvrdil. Takže teď jsem z toho trochu zmatená.  Vzhledem k tomu, že jdeme příští týden na velké logopedické vyšetření do Ústí nad Labem a pak za další týden máme opět psychiatrické vyšetření, tak doufám, že se to trochu vyjasní. No i když mě původně všichni ujišťovali, že stanovování diagnózy může opravdu trvat několik let, tak jsem tomu na podzim nevěřila, protože už jsme přece diagnózu od neuroložky, psychiatričky a koordinátorky z APLY jasně obdrželi, ale jak je vidět, jasno zatím nemáme. No nic to nemění na tom, že nám Viky nerozumí a my jemu a problémů má on i my hodně.

Výňatek z psychologické zprávy:

Vývojová škála dle Gesella:

Adaptivní chování: 21. měs. (s rozptylem do 30. měs.)  – vyndá všechny kostky z hrnečku a posléze je tam všechny uklidí, staví komín z 5-6 kostek, vloží geometrické tvary do desky, ihned se přizpůsobí rotaci, vloží korálky do láhve a 2 barevné tvary, po 1 vhazuje peletky do lahve.

Hrubá motorika: 30. měs. (s rozptylem do 36. měs.)  – do schodů jde obkročmo, stoj na 1 noze 1 s., kope si v ordinaci s maminkou do míče, hází míčem horním obloukem, má kolo na nácvik rovnováhy, zkouší šlapat. 

Jemná motorika: 24. měs. (s rozptylem do 36. měs.) – v domácím prostředí navlékne 1-2 korálky na šňůrku, ihned vloží malý čtverec, peletky vloží do lahvičky za 30 s, místy obrací stránky jednotlivě.

Orientačně řeč:

- exprese – 12. měs. – užívá 5 slov s významem (papa = konec, odchod, ahoj, ňam, ne+kroucení hlavou, hop; v minulosti říkal haf na psa), napodobí jednoduché zvuky – např. hu. Hodně si povídá v žargonu sám pro sebe u zrcadla. Když něco chce a není mu vyhověno, křičí v žargonu.

- percepce – 11. měs.  – v domácím prostředí občas ukazuje předměty, jejich obrázky zatím nikoli, začíná rozumět běžným situačním pokynům.

Sociální chování: 30. měs. – na svůj odraz v zrcadle začíná žvatlat, tahá za sebou hračku na provázku, v poslední době se rád schovává, staví si „bunkry“, kutálí míčem s druhou osobou. Když se nudí, běhá dokola, několikrát denně. Opakuje pohybové hry po dětech – honí se s nimi, leze do tunelu, počká až přijde na řadu, začne utíkat na pokyn „3,2,1, start!“ V ordinaci sám iniciuje „kolo mlýnské“ s dospělými.

V domácím prostředí naznačí oblékání ponožek, matka musí dopomoci, strká ruce do trička, začíná si samostatně oblékat bundu – strčí 1 ruku, ojediněle i obě, rozepne na sobě zip. V domácím prostředí odmítá oblečení, rád by byl nahý, což vede k nastydnutí. Doma si na WC dojde sám, v MŠ vede za ruku pedagožku, neumí dát jinak najevo svou potřebu. Na noc a na cesty plenován. Nají se sám čistě lžíci. Sám uklízí hračky na místo. Když má s něčím obtíže, dlouho si zkouší poradit sám, když neuspěje, přijde si pro pomoc za rodičem.

Závěr: Chlapec s nerovnoměrným vývojem CNS. Při vyšetření omezená spolupráce vzhledem k nedávnému vleklému onemocnění HCD, výsledky jsou spíše orientační. Aktuální úroveň rozumových schopností v pásmu lehkého opoždění při sociálním vývoji a vývoji hrubé motoriky odpovídajícím normě věku a vývoji jemné motoriky v širší normě věku a významně opožděném vývoji řeči v obou složkách. Aktuální klinický obraz, analýza videozáznamů z domácího prostředí, výpověď matky a MŠ nasvědčují spíše na kombinaci lehkého vývojového opoždění a vývojové dysfázie nežli na PAS. Kvalita komunikace chlapce s matkou při vyšetření a kvalita hry v domácím prostředí hry diagnóze PAS aktuálně spíše odporuje. Velmi kvalitní péče v rodině, aktivně spolupracující maminka

Doporučení: Pokračovat v péči dosavadních odborných ambulancí, zejména je důležitá klinicko-logopedická péče zaměřená na budování komunikačního kanálu. Pokračovat v docházce do předškolního zařízení, kde je chlapec dobře adaptován. Rozvíjet dítě pomoci herních aktivit pro děti ve věku 20 - 30 měs. – zejména podporovat v pobytu mezi vrstevníky, aktuálně zaměřit se místo didaktické funkce her spíše na rozvoj komunikace a prožívání při hrách (hra na schovávanou, půjčování si pomůcek při hrách s navázáním očního kontaktu a gestem „prosím“ a pod.)